Stránská skála č. 2
Na náš první výlet jsme se tradičně vypravili pozorovat koniklecovou louku a jurské vápence na Stránské skále v Brně. Počasí nám ovšem moc nepřálo, ale v tomto týdnu byl „zelený čtvrtek“ tím nejhezčím dnem!
Sešli jsme se u pošty v počtu 7 + jako doprovod s námi jel Ondřej Zeman ze Šakvic, Matěj a Tomášek Konopíků. Vyrazili jsme autobusem na vlak do Hrušovan. V Brně jsme cestovali tramvají a potom pěšky kolem brněnské spalovny.
Hned ze začátku jsme na jižním svahu zkoušeli hledat koniklece. Mysleli jsme si, že když byla tak dlouhá zima, že neporostou. Ale zmýlili jsme se. Vystrkovali mezi suchou trávou a ostrůvkami sněhu svoje poupata. Některé dokonce kvetli. Byla jich tam spousta.
Vydali jsme se k nejvyššímu bodu ve výšce 310 m nad mořem. Byl zde hezký výhled, ale foukal studený vítr. Raději jsme kvůli bezpečnosti sešli o patro níž, kde jsme si dali oběd v trávě a pro zahřátí zahráli hru „Na zloděje a policajty“.
Potom jsme sešli ještě níž a začali – baterky připraveny – hledat jeskyně a štoly. Našli jsme pouze dvě – tou hlavní jsme prolezli a druhým východem vyšplhali ven. Velcí kluci těm menším kamarádům museli hodit lano a pomoct vydrápat se ven. Na sněhu to hrozně klouzalo. Druhý jeskynní úkryt jsme nezkoumali, protože hned u vchodu nás vítala velká hromada odpadků. Bezdomovci asi dělali jarní úklid :-(
Především kvůli počasí jsme se vydali k tramvaji a akorát jsme stihli přímý spoj na hlavní nádraží. Zbývalo nám před odjezdem domů přes hodinku volného času, který jsme strávili ve Vankovce. Byla celá krásně velikonočně vyzdobená a především tam bylo náramně teploučko! Potom už nás čekala jen cesta domů.
Snad se výlet líbil všem... Libuše
Koniklec velkokvětý je vytrvalá rostlina vyskytující se na vápencových podložích. Obsahuje látku ranunkulin, je vysoce jedovatý, patří na Seznam přísně chráněných druhů rostlin. Koniklec je oficiálně květina státu Severní Dakota. Rostliny vyrůstají z holé země v březnu mezi loňskými rozpadajícími se suchými listy. Koniklec je jednou z prvních, velkým fialovým květem kvetoucích rostlin, a proto bývá označován i jako posel jara.
Stránská skála je jednou z národních přírodních památek, která náleží k evropsky významným lokalitám. Najdeme ji při jihovýchodním okraji Brna, blízko městské části Juliánov. Jde o jedinečnou biologickou a archeologickou lokalitu, více než 50ti metrová stěna vápenců je stará zhruba 156 miliónů let. Archeologické nálezy z okolí skály dokládají pravěké osídlení člověka typu Homo erectus a také tu bylo prokázáno nejstarší používání ohně člověkem ve střední Evropě. Lokalita je též známa doložením existence tygra šavlozubého na našem území (otisk jeho zubů v kamenném kvádru). Paleontologicky je místo významné nálezem zkamenělin z doby jurské a čtvrtohor. Především se tu nacházejí stopy mořských živočichů, vzácný objev znamenal nález zubů žraloka.
Vedle uměle hloubených štol se zde nacházejí tři pásma vápencových jeskyní, které posloužily domovem pravěkému člověku. V nejnižší části jeskynního systému by se mělo nalézat jezírko. Celkem bylo nalezeno asi 29 jeskyní, z nichž jen několik je volně přístupných. Bohužel se jeskyně a štoly stávají úkrytem bezdomovců a vyznavačů různých náboženství a vír. Podzemní prostory bývají zimovištěm desítek netopýrů.
Německá továrna vybudovala v lokalitě systém propojených jeskyní, bunkrů a šachet, do kterých během druhé světové války plánovala přesunout stroje na výrobu leteckých motorů a ukrýt je před možným bombardováním. Přestavbu nestihli však dokončit a továrna byla zničena v roce 1944 náletem amerických letadel. Po válce se v ražení štol již nepokračovalo. Část podzemních prostor obsadila československá armáda, která zde budovala protiatomový kryt. Vzniklo velitelské stanoviště civilní obrany, které dodnes leží připraveno za zakovanými železnými dveřmi.
Náhledy fotografií ze složky 2013-03-28 Stránská skála č. 2
